31. 7. 2013, 21:40
Dnes jsem si uvědomil, že už jsme tady měsíc. Vlastně ještě déle než měsíc, takže už jsme za půlkou naší letošní cesty. Polovina Asie je za námi. Nebo spíše tak miliontina... Zatím to byla ale super miliontina, jedna z nejlepších miliontin, které jsem dosud viděl nebo zažil :) Napadlo mě, že je na čase začít sumarizovat, za týden nám končí stáž a pak už na podobné vypisování nebude čas. Jelikož se ale aklimatizjeme a stávají se z nás asiaté - "nechám to na zítra".
Od pondělí se tu totiž pár věcí změnilo, s pár věcma jsme, kupodivu, pohli i my a tak je toho na dnešní psaní myslím tak akorát. Nebudu popisovat denní rutinu, zlobení dětí a (mimo obrázky) ani obědy a podobné srandy, s tím si už připadám jako "Eye on Melaka". Moc malé kolo na to abych to otáčel už potřicátétřetí. Všechno důležitější pak stejně shrnu v nějaké té rekapitulaci, nebo jak to nazvat. Zkusím se tedy zaměřit hlavně na ty nejdůležitější události, respektive změny posledních tří dnů. A aby nebyla nuda, vezmem to retrospektivně.
Tedy, co se změnilo dnes?
Dnešní oběd á la domácí KFC |
Dneska do domova přišla nová holčina, zřejmě tady bude nejstarší, její věk zatím nevím(e) ale měla by prý snad tady někam chodit už na "college", což ještě nikdo odsud nechodí.
Dále na Cameron highlands jedeme sami na sebe. Děcka teď o víkendu pojedou oproti původním plánům samy, bez nás - doprovod nepotřebují (respektive jedou ještě s tím druhým domovem, co je v Klangu, takže není třeba abychom jezdili my ni "strejda"), takže plánovaný hotelový výlet ve více než početné skupině se nekoná. Po džungli se budem prosekávat ve dvou. Zítra jedem koupit mačetu a pochodeň, stihli jsme už i zabookovat hostel a v neděli ráno vyrážíme. (S tou mačetou to je vtip, pro pochodeň seriózně jedem.) Pro jistotu jsem už projížděl i první pomoci v extrémnějších situacích (pijavice tam jsou prý úplně běžné, celkově prostě jedem do džungle no). Na druhou stranu se už oba hrozně těšíme, příroda tam podle fotek bude opravdu famózní. Vodopády, čajové plantáže, džungle v plné kráse...
Jedna z částí dnešní večeře - "lele". Mořské plody, které vypadaly...zvláštně. (Takové ty dlouhé tyčinky se nejí, to je nějaký "krunýř", vyjídalo se jen "maso") |
Jaká změna započala včera?
Po směru hodin: čínské jarní rolky, čínské kari a nějaké brambory, to vše s rýží |
Včera jsme začali pracovat na itineráři (to jsem se tady naučil nové slovo - rozumějte na cestovním plánu) pro zbytek času, jež nám na rýžokontinentu zbývá. Rozhodli jsme se, že nemá cenu se snažit stihnout vše. Procestovat všechny ostrovy (natož pak všechny země), které jsou tady v okolí, se nedá za pár týdnů stihnout. Na to by člověk potřeboval měsíce, možná i nějaký ten rok, pokud byste chtěli vidět hodně. A pořád by bylo co prohlížet, co objevovat. Během té doby, co jsme tu, jsme ani nechtěli strávit více času v autobusech a letadlech, než je nezbytně nutné. Tím jsme tak trochu vyřadili východní Malajsii a celkově ostrov Borneo a z těch opravdu zajímavých míst nám zbyl jižní cíp Malajského poloostrova, ostrov Jáva a ostrůvky k němu blízké. Ty stihneme alespoň z pár procent prozkoumat, prohlédnout si alespoň ta nejzajímavější místa, aniž bychom se museli kdovíjak honit z odsud sem a odtama zase jinam. No, minimálně já jsem se začal fakt seriózně těšit, vypadá to totiž luxusně, však posuďte sami:
LEGENDA:
1a. Johor Bahru + Legoland (8. - 9. 8.) - nejjižnější Malajské velkoměsto a nedaleký Legoland
1b. Singapur (10. - 13. 8.) - jeden z nejvyspělejších (a nejčistších, nejhustěji obydlených, nej...nej) států světa
2. Jakarta (14. - 15. 8.) - to bude po Singapuru asi docela kontrast :) Zatím nemáme úplně superpozitivní reference, proto jsou prozatím v plánu jen 2 dny
3. Yogyakarta (16. - 17. 8.) - údajně jedno z nejkrásnějších Indonéských měst s nejvíce zajímavými památkami (tripadvisor.com)
4. sopka Merapi (18. 8.) - jedna z nejmladších Indonéských sopek, stále aktivní (viz iDnes)
5. Karimunjawa (19. - 22. 8.) - panenské ostrovy, reference hovoří o "ráji na Zemi", však kdyžtak zkuste sami pogooglit obrázky...
6. ?Malang (23. 8.) - zatím nejistá zastávka, měla by tady být nádherná zoo
7. Bali (24. - 27. 8.) - turistické lákadlo a něco pro mě, nadšence do prken. Bali je totiž prý jedno z nejlepších míst na světě na surfování...
8. Lombok (28. - 31. 8.) - zatím velká neznámá, prý nádherný ostrov poblíž Bali
31. 8. nám večer letí letadlo z Bali zpět do Kualy Lumpur. Ten konec - od Malangu dále - je časově takový hodně roztáhnutý a časový harmonogram odsud dále zatím "není úplně fixní". Necháváme si tam docela velkou rezervu pro případ, že bychom se chtěli někde zdržet nebo ještě někde mimo plán extra zastavit - během cestování asi (snad) dostaneme dost tipů... Mimochodem - máte nějaké další nápady? Jakékoliv návrhy v komentářích jsou vítány suvenýrem z daného místa, pokud na něj opravdu pojedeme :))
A nakonec - co jsme se dozvěděli v pondělí?
Oběd tak trochu západního stylu - kuře, opékané brambory s dresingem a těstoviny v nějaké omáčce. Se standardními evropskými měřítky žádná sláva, my jsme si pochutnali :) |
V pondělí Týnka pokračovala v nasávání informací, které započala už v neděli s "tetou". Tentokrát se po mém odchodu z dívčího domu dala do řečí se "strejdou" a dozvěděli jsme se asi poslední část důvodů té razantní změny nálady tady po tom, co jsme přijeli z Melaky. Tou příčinou bylo, že si děti údajně stěžovaly na to, že jsme moc přísní. Upřímně řečeno si myslím, že to bylo především mým směrem, už kvůli faktu že za tím stojí hlavně starší kluci. Tahle informace mě docela zklamala, jelikož ve svém přístupu do té doby nejsem dosud schopen vidět žádné velké systematické chyby - dělal jsem přesně to, co se po mně vyžadovalo, tedy kontroloval dodržování režimu (a to podle mého ještě docela dost mírně). Je pochopitelné, že si stěžují děti na to, že mají přísný režim. To je podle mě celkem běžné, sám jsem nebyl jíný. Zaráží mě ale přístup "tety" a "strejdy". Celý čas až do té doby mě za toto plnění jejich příkazu totiž oba chválili, a to celkem intenzivně. Často dávali najevo, jak to teď s klukama funguje, že jim šetřím spoustu práce, a tak podobně. Jak říkám, tohle mě docela zklamalo, myslím, že to šlo řešit i jinak než "Mnichovskou dohodou", že už se nebudeme na kontrole režimu a výchově více podílet... Ale co už. Holt jsme měli stáž na čtyři týdny a teď už to je takový malý začátek cestování. Je třeba to brát pozitivně - kdy zase budu mít tolik volného času v tak nádherné a tak odlišné zemi, jako je Malajsie? :) Navíc, že bychom tady strádali se říct nedá, naopak. Však se o tom tady ještě více rozepíšu "zítra" (viz zmínka výše - možná to bude až pozítří...) v nějakém tom shrnutí nebo tak. Každopádně je vzduch tady zase o něco čistší, docela už víme na čem jsme a co se od nás tedy teď reálně očekává. (Kromě buzení kluků asi nic.)
Toť pro dnešek asi vše. Suma sumárum - jsme chytřejší, jsme volnější, jsme natěšení... Dolce vita :)
Honza
Žádné komentáře:
Okomentovat