5. 7. 2013, 7:58
Včera (čtvrtek) a předevčírem se toho (na místní poměry) až tak moc nestalo.
Alespoň teda nic, o co si myslím že byste mohli mít zájem, sám jsem schopný
napsat dvě stránky i o ničem, ale zase buďmě trochu efektivní, žejo. Takže to
zkusím ve zkratce shrnout sem.
Nutno ještě dodat, že ikdyž se "nic nestane", čas strávený tady je velice zajímavý už samotným kulturním vlivem. Nejzajímavější je pak skoro vždycky jídlo, to je snad pokaždé
jiné. Ve středu jsme měli kupovanou snídani – tentokrát originální nasi lemak
(tj. ta malajská národní snídaně). To je to jídlo s ančovičkama, spoustou
chilli, vajíčkem a samozřejmě rýží, měli jsme ho (doma dělané) i v úterý na oběd. Tentokrát teda mělo pořádnou šlehu, i
domácí říkali že to už je docela hot, Týnka ho ani nedojedla, a já, vždycky citlivá
pusinka, jsem dojídal i po ní! Věřím tomu že být vedle vás když si tohle čtete,
slyším teď upřímný potlesk, bo to jídlo fakt jelo, ale jak sviňa. Když jsem si
pak po zbytek dne dal cokoliv, co bylo do té doby pálivé, bylo to jako bych
jedl sladkokyselou omáčku, úplně hračka. Ale kupodivu, i to pálivé nasi lemak mi chutnalo – přišel jsem
totiž asi na fintu jak to jíst :D Ještě to ověřím a pak sem hodím tipy… Vtipné
je, že i tříletá Miriam s tím neměla žádný problém, sice to pak nedojedla
protože už jí to pálilt začalo, ale snědla dobrou polovinu. Jinak říká se, že nasi
lemak je jídlo slabých, protože to chilli v něm uspává, což jsem si
potvrdil ještě dopoledním půlhodinovým šlofíkem.
Na oběd přijeli studenti, kteří si Rumah K.I.D.S. (tak se
ten "náš" domov jmenuje) vybrali jako školní projekt. Přivezli tři obrovské krabice
KFC a nějaké pití, takže jsme se všichni hezky najedli, oni si pohráli
s dětma (s náma jim ale do řeči moc nebylo, byli nějací stydliví) a zase
jeli. Pak se teda objevili ještě ve čtvrtek, to pomohli klukům uklidit binec na
ulici před barákem, zase si chvíli poblbli, a odjeli. Vtipný projekt.
Celý den byl takový docela negativní, děcka zlobily, takže
od „uncle Neila“ dostávali čočku a to jak během dne, tak při večerním
povídání. Na večeři byla polívka (viz
obrázek).
 |
| Malajská polévka. Kulaté věci v talíři jsou z ryb, to bílé nahoře - ano, to je rýže... |
Čtvrtek byl o poznání lepší, nutno uznat že si děti
povětšinou strejdova slova vezmou k srdci, minimálně na nějaký čas.
Snídani jsme si tentokrat mazali sami, obyč toust chleba
s marmeládou/(burákovým) máslem. Už jsme (minimálně já) docela rozežraní všemi
možnými novotami, takže projednou neuškodilo něco trochu obyč (ikdyž i ten
jejich chleba je takový měkčí, lepší…). Celý den jsme připravovali program na
večer. Rozhodli jsme se, že budeme dělat program dvakrát týdně, jednou „self
discovery“ = sebepoznávací povídání, kdy by si měli přijít na své silné/slabé
stránky, na to co je baví, jak toho všeho využít, co by chtěli dělat po škole a
jak toho docílit. Jiný den pak budeme dělat různé hry, které s nima budeme
rozebírat a povídat si o nich. To by jim mělo pro změnu dát náhled na to, jak
pracují – ať už individuálně, nebo jako tým, a trochu snad jejich návyky i
ovlivnit.
 |
| Čtvrteční oběd. Na jih od rýže kuřecí mix paní domácí, na sever kuřecí řízečky čínským způsobem |
 |
| Maličký zábšr na noční trh. Nejdeto moc vidět, ale obalovaný kuřecí párek na stánku naproti se jmenuje "hotdog" |
Odpoledne klasické studijní kolečko, chvíli jsme si
s nima pohráli, dodělali přípravy na večer a pak šli koupit večeři.
Utvrdili jsme se v našem rozhodnutí, že budeme více chodit po okolí,
zjistili jsme totiž, že pár ulic od nás je noční trh, který je úplně
fantastický. Je na něm asi 80 stánků, ale nenašel jsem snad jedinou věc, která
by se prodávala i v ČR. Koupili jsme si takové ledové pití (4 dl za 1 MR –
6,5 Kč) a objednali večeři domů. Jedno saté (viz fotku, je to takový ten špíz)
stojí 50 senů (1 MR = 100 senů). Jelikož
jsme jich brali 100, chvíli to trvalo, takže jsme s Týnkou trh
v rychlosti obešli. Zábavné bylo už i pozorovat prodavače, jak porcují
ovoce, které jsme nikdy neviděli, jak grilují věci, které jsme nikdy neviděli…
 |
| Saté (kuřecí špejle) a "keropok lekor", rybí krekr či co :) |
No, večeře byla fakt zajímavá (mimochodem to maso jedí jen
tak, bez pečiva, což bylo docela zvláštní, naštěstí jsme koupili i ty rybí
krekry nebo co to bylo, takže já jsem maso zajídal tímhle), a šli jsme na hru.
Byla to hra s lístečky, ty jsme rozmístili po barácích a děcka chodily a
hledaly je. Vítězům jsme koupili zmrzliny, což se ukázalo jako výborná
motivace. Děcka se pobavily, my docela taky, pak jsem ještě chvíli dělal
chytrolína s pointou „myšlete při práci“, pustili jsme si dva díly vlka a
zajíce a dva díly Pata a Mata a šlo se brzy spát.
Mimochodem oba poslední dny tady poprchává, včera chvílema
docela i lelo, a tak místní začínají mrznout. I při tom dešti je tady cca 28°C…
Dneska odpoledne vyjíždíme na ostrov Penang, kde budeme do
neděle, takže se tady nejpozději po víkendu zase objeví něco čerstvějšího. Zatím zdravím všechny, slyšel jsem že tam máte
konečně trochu léto, tak ať je co nejdelší a čau zase v neděli.
Honza
Žádné komentáře:
Okomentovat