pátek 28. června 2013

Den 0: Konečně na místě!

29. 6. 2013, 0:33 GMT+8
Tak jsme tu! :) Z Abu Dhabi cesta už docela utekla, pár hodin na letišti se už dalo vydržet, let po cca 5 hodinách spánku a vydatné snídani taky (ikdyž to "tulení se" s malajcem, který seděl nalevo ode mě, nebylo úplně nutné) a už nás tahali ven. Mimochodem, letadlo bylo ještě větší než při letu z Berlína, v každě řadě 10 sedadel, ale servis m až tak pohodlný nepřišel, ikdyž obrazovka na každém sedadle tentokrát měla i ovladač na hry...
No, první krok z letadla a facka - vedro a vlhko jak blázen. Po letišti se cestuje vlakem, celkem rarita.

Cesta vlakem z letiště

Jezírko z okna vlaku



Prolezli jsme kontrolou, bez otázek a komplikací dostali razítko turistického víza a šli si pro kufry. Tam to bylo chvíli docela drama, přece jenom cesta z Budapeště přes půl zeměkoule se dvěmi přestupy, asi 10 minut vyjížděly všemožné jiné kufry, ale nakonec se teda objevily i ty naše. Směnit prachy (kurz katastrofální), koupit simku abychom se dovolali místním AIESECářům a lístek na metro a jeli jsme dál. (Nezdá se to, ale tahle procedura v tom vedru docela trvala, přišlo mi že jsme se na tom letišti plácali tak dvě hodiny.)
Cesta superklimatizovaným metrem do centra celkem štreka (38 minut bez zastávek), ale bylo na co se dívat, takže to uteklo. Tam jsme potkali místní, ti nám koupili jízdenku a jeli jsme většinu cesty jiným metrem zpátky...
Kousek od metra nás vyzvednul řidič a jeli jsme ještě asi 15 minut. Při seznámení nám bylo řečeno, že nemáme žádnou striktní job description, tedy že se od nás nic moc nečeká, že se máme v klidu aklimatizovat a užít si to tady. To se časem upravilo jen trochu, zatím jsme pouze kontrolovali denní režim děcek a that's it.
Výhled z mého pokoje - zahrada chlapeckého domu
Zjistili jsme něco málo o lidech a domově (křesťané - protestanti, všichni jsou moc hodní, ještě o nich napíšu individuálněji během pobytu).
Večer jsme jeli nakoupit nějaké nezbytnosti pro nás, hlavně "biolity" do zásuvek. Ty fungují, takže s komáry zatím není problém. Mimo to jsem si koupil nějaké sladkosti a viděl pár zajímavých věcí:
- sladkosti tady jsou úplně jiné, až na Mars a Snickers. Ty jsou asi všude.
- ryby tady jsou tak o 2/3 levnější než u nás a hrozně rozmanité.
- mají kukuřičnou zmrzlinu.
- benzín stojí 2,2 ringgitu/litr, diesel 1,8 MR/l (tj. cca. 14 resp. 10 Kč/l).
- hypermarkety jsou jinak skoro úplně stejné, ikdyž jde o značku která u nás vůbec není.
Po nákupu jsem si šel dát sprchu, ale trošku se zděšením jsem zjistil, že 1) sprchuje se na záchodě (místnost cca 1,5x1,5 metru, okachlovaná, na které je záchod - btw. toaletní papír se tu nepoužívá, vše se řeší vodou), a 2) že tady není sprcha. Myjeme se tak, že se poléváme takovou plastovou "kelňou" - zednickou naběračkou - kterou nabíráme vodu ze kýble, do kterého přitéká. Nebylo to špatné, voda vlažná, takže osvěží, a na styl umývání není až tak těžké si zvyknout, ikdyž se člověk cítí trochu divně.
Dochází mi baterka (a navíc je fakt pozdě), večer už se pak nic extra zajímavého nedělo a dnešek (den 1) si budu snad ještě zítra pamatovat, takže rychle končím.

Dotazy v komentářích vítány :)

Čuuus,

Honza

Dům, ve kterém bydlí kluci - pohled 1

Dům, ve kterém bydlí kluci - pohled 2


3 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Celkem by bylo zajmavé přirovnat malajské metro k tomu pražskému, vozy i stanice a jestli je pod zemí taky takové horko, jako na povrchu. Jaká je cena zmrzliny a jaké další příchutě krom kukuřice nabízejí; o netradiční ovoce tam asi není nouze. Těším se na popis nějakého postřehu, v čem Malajsie středoevropana mile překvapí. Bye from Sparrowvillage

    OdpovědětVymazat
  3. Metro je tady celkem zvláštní. Jednak tady fungují 2 konkurenční firmy, které provozují každá nějaké linky, takže je v tom docela binec. Vozy jsou srovnatelné s těmi pražskými, možná trochu ošuntělejší. Většina stanic je nad zemí. Ty pod zemí jsou ohraničené ještě jedním vstupem, takže metro jezdí v podstatě samostatným tunelem a vždy když přijede, otevřou se dvoje dveře - jednak metro a jednak tunel. Těžko se to popisuje, příště vyfotím. Jinak vlaky jsou hrozně překlimatizované, je tam doslova kosa, a to ikdyž jede nad zemí. Stanice pod zemí taky chlazené, ale ne tak přehnaně.

    Tu kukuřičnou zmrzku jsem viděl jen v supermarketu, reálně jsme zatím viděli jen během dneška jednu kopečkovou za 60 Kč/kopeček, ale to bylo v luxusním nákupním centru, takže nerelevantní. Nanuky tu jsou jako u nás, o něco málo levnější (Magnum za 20, Cornetto cca 14 Kč).

    Z ovoce jsem zatím zkoušel jen ten durian, viz článek o včerejšku - pěkný hnus. Ale zase to bylo něco úplně totálně jiného, než jsem kdy předtím měl, hodně těžko se to vždycky přirovnává. Sám jsem zvědavý na další... :)

    OdpovědětVymazat